S naším výročím, novým CD apod., jak tomu tak ve světě všeobecně bývá, možná dozná změn, alespoň trochu graficky, i náš web. Pokud by měl někdo nějaký nápad či připomínky na změny, pokud možno k lepšímu, nechť neváhá a napíše je na e-mail nebo na fórum. Pozn.: prosíme opravdu jen konstruktivní návrhy.

Po pětiměsíčním půstu, se opět otevřeli brány našeho hospodského svatostánku a my byli pochopitelně u toho. Hned při vstupu do samotného objektu budete doslova omráčeni, protože si rozbijete hlavu o mříže zamčených dveří, které dříve sloužili ke vstupu. Nynější provozovatel se rozhodl umístit vchod z postranní ulice, kudy naposledy vstupovalo ke Dvořákům v roce 1943 kladenské gestapo a nyní jsem tudy vstupovali my. To co spatříte uvnitř vás rychle probere z omráčení způsobeného ránou o zamčené dveře. Ani pořádně nevíme, kde začít dřív. Jestli údivem nad kobercem místo praktického lina, rozmístěním demo stolů a židlí třetí jakosti Ikea místo původních dubových, které přežijí všechno, nebo nad nesmyslným zeleným nátěrem, který stejně původní váleček pořádně nepřekryl, takže máte pocit, že sedíte v myslivecké klubovně. Dřívější návštěvníky Dvořáků musí polít hořkost a přepadnout lítost. Kdo to kdy u Dvořáků viděl, aby fungoval větrák, na záchodě jeden froté ručník nahradil balík papírových, žádná vajíčka s párkem a hotovky jen do 14:00. Kdyby to Blanka viděla, tak by se zhrozila. Vrcholem večera byl moment, kdy jsme museli platit a to celou útratu. Opět velká HANBA všem, kteří jsou toho příčinou!!! Jediné co se nezměnilo je bolehlav ze Smíchovského pivovaru. Jak sami vidíte situace je vážná a to na všech frontách a proto se chystá petice na uvedení Hostince U Dvořáků do původního stavu a další a další opatření.

Aby jste neřekli, že se nic neděje, tak jsme si i my vytvořili náš profil na YouTube (další případná videa jsou vítána - stačí napsat).

Opět byla trochu času na přidání nových odkazů.

Asi by se slušelo napsat, když se to tu omílá pořád dokola, nějaké prvotní informace o našem připravovaném CD. Takže. Vážení přátelé ano. Nové CD bude. Materiál a obsah CD je víceméně znám, stejně tak obal a možný název. Co je známo na 101% je fakt, že CD, opět, zas a znovu, vyjde u Papagájův Hlasatel Records (čímž Pavlíkovi Frimlů velmi děkujeme za důvěru) a  bude se nahrávat v termínu 11.-16.12.2008 v Bzeneckém studiu Shaark. Další věci a podrobnosti se řeší nebo to tak alespoň vypadá a vy se je zde včas dozvíte.

Po zamítnutí mého návrhu, který neprošel již prvním čtením, zřídit zde každému členovi kapely svůj nezaměnitelný a osobitý, ve světě tolik módní a i u nás čím dát tím víc populárnější, blog. Se budete muset nějaký čas, teda jak to již nějaký ten měsíc na stránkách funguje, spokojit s krátkými, leč velmi výstižnými aktualitami. Volného času je méně a méně a starostí s povinnostmi přibývá. K tomu se v kapele rozmohla záliba v pořizování si dvou a více aparátů (pochopitelně i s nástroji) a účinkování, zatím ve dvou, jiných kapelách a orchestrech. V dohledné době vrhneme veškeré své úsilí do přípravy nového CD, které bude jen a jen naší srdeční záležitostí. Ještě se v krátkosti vrátím na začátek této aktuality. To, že návrh na založení blogů neprošel nyní, v žádném případě neznamená, že se ho v budoucnu prosadit nepodaří. Byla by totiž velká chyba ochudit širokou veřejnost o drahocenné momentky ze všedního života členů kapely. No, posuďte sami, už jen z názvů jednotlivých blogů: Václavův houbařský týdeník; Kubovy veselé historky z natáčení; Vojtův život dobrodruha aneb ředitel ten tvrdý chleba má a nebo Mámo, táto v komoře je myš, což je podtitul Davidových pohádek. Škoda, tak možná někdy příště.

Fotky, tentokráte jen a pouze cestovní, z pátku sedmnáctého ZDE.

Fotky z punkové Dobříše >> ZDE <<.

Už začátkem léta nás těžce zasáhla skutečnost, že nám, z dosud neznámých důvodů, byl uzavřen Hostinec U Dvořáků, který se stal naší Mekkou. Bohužel nevíme, zda je to stav na dobu přechodnou, neurčitou či trvalou. Ale jedno je však jisté! Velká HANBA všem, kteří jsou toho příčinou!!! Všichni členové kapely jsou z této situace doslova zdrceni, otřeseni, tápou a vzpomínají.

Naše fotky z 30.8.2008 tzn. z Valníku no.9 ZDE.

Přidáno několik nových odkazů, který si odkaz a následné odkazování v naší sekci odkazy neodkazovatelně zaslouží.

Po delší době opět nějaké ty fotky - tentokráte z Mirotic u Písku.

Na rajče jsme přidali několik momentek a fotky ze soboty.

Tato akce pro nás začala už nějakých čtrnáct dní zpátky, kdy před nás předstoupil Bárt s prosbou, zda bychom mohli tento koncert odehrát bez jeho přítomnosti, že má exkluzivní možnost jet na letošní EURO a to konkrétně na zápas Česko vs. Turecko. Koncert jsme rušit nechtěli a Václavovu radost z případného zájezdu také ne (s odstupem času mohu směle napsat, že to také mohlo být poslední EURO, kam se náš Vašík podíval i když já Bártoslava osobně varoval, ať tam nejezdí, že bude ostuda atd., atd., ale je to marný, je to marný, je to ...) a tak nezbylo nic jiného, než opustit model dvou zkoušek za měsíc a dát hned dvě zkoušky za týden a pokusit se s Davidem zfackovat repertoár s co nejmenšími škodami na kráse. Jak se to povedlo či nepovedlo si netroufnu sám bez nápovědy publika posoudit, ale udělali jsme proto maximum a občas jsme zašli i do extrémních situací. Do Králova Dvora jsme se vydali krátce po obědě. David a i ostatní vyvezli rodinky na výlet a tak jsme utvořili hezkou kolonu. Místo konání festivalu jsme našli až na druhý pokus, holt jednou nevezmu mapu a už se bloudí. V hezkém a pro festival jako stvořeném areálu místního zámku jsme se přivítali s Radkem z Nežfaleš, tj. s hlavním to pořadatelem pro tento den, také s několika známými a kamarády a taky s jedinou naší věrnou a neomylnou fanynkou z našeho města paní Poldi (s ohledem na monitoring od všelijakých živlů nejmenuji). Festival právě začínal, lidí nebylo zatím mnoho, dohrála první nebo druhá kapela (teď nevím) a přišla řada na nás. Pomalu jsme nanosili a postavili aparát a začali zvučení. Osoba pana zvukaře byla přinejmenším divná. Povaha a chování děda vševěda - všechno znám, všechno vím a od všeho mám klíče, ale výsledek byl velká bída. Nevím jak venku, podle poslechu ostatních kapel zvuk připomínal vysílání rozhlasu po drátu, ale nahoře se moc zvukově nepředvedl. Koncert v rodinné atmosféře jsme, v netradiční sestavě a rámci možností odehráli obstojně a bez nějakých větších excesů. Po hraní, sbalení a naložení aparátu jsme ještě chvilku pokecali a pomalu jsme se rozloučili a postupně se rozjeli na chaty a za dalšími víkendovými dobrodružstvími. Na závěr reportu tu máme osobní vzkaz pro Václava: „Po žních půjdeš k TURKOVI!!!“

Slaný, konkrétně jeho letní kino, se stalo v posledních letech místem, kde začínáme hrát venkovní akce a nejinak tomu bylo i letos. Tentokrát šlo o charitativní festiválek organizace "Podpora samostatného bydlení Kladno", pořádaný ve spolupráci s Královským městem Slaný. Z důvodů změny termínu akce jsme byli nuceni sáhnout k redukci sestavy neb David měl již dlouho dobu smluvený rodino-kulturně poznávací zájezd na Moravu. Po ověření hratelnosti a smysluplnosti repertoáru pro čtyřčlenné složení se vyrazilo do nedalekého Slaného. Cestou proběhl tradiční nákup různých pochutin, jejich druh, značka a provedení se čas od času mění, ale Rum zůstává. Hlavního slova v autě se ujal Václav, který velmi napínavě a barvitě líčil své páteční setkání s částí kapely Wohnout v jednom pražském baru a na závěr nám předal několik vzácných rad do života. Náš příjezd do Slaného byl načasován právě tak akorát. Hrála kapela Kečup, nanosili jsme aparát a začali se připravovat na hraní. Po kompletní přestavbě pódia a zvučení jsme se pustili do díla. Zvuk na pódiu a věřím, že i pod ním byl vynikající, nechyběla Vojtova oblíbená mlha, které bylo víc než dost a která (sice nevím proč) se vždycky pouští z praktikáblu na bicích, takže mám vždy neodbytný pocit, že mě někdo chce vykouřit jak starého jezevce z nory. Jinak se nám koncert, i přes menší technické problémy, velmi povedl. Po hraní jsme ještě chvilku brouzdali areálem a pak se část kapely vydala za svými povinnosti. Zbytek kapely - jmenovitě Kuba s Václavem zůstali ještě v dějišti festivalu využívaje plně a do sytosti krásného počasí a konzumace zdarma, což jak ukázala léta již dávno minulá nám nedělá vůbec dobře a neudělalo ani teď. Další podrobnosti nemá cenu asi ani popisovat. Možná za malinkou zmínku stojí jen poznámka o Václavově průkopnickém pokusu, který hnedle v praxi sám i vyzkoušel, o zavedení nového trendu dopravy členů kapely z koncertů a to tím nejednodušším a neprimitivnějším způsobem, co vůbec existuje, tj. hezky pěkně po svých pěšky. A to je i zároveň taková hezká tečka za tímto reportem.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15