Skoro po roce jsem opět navštívili Kralupský, nově zrekonstruovaný rockový klub Ponorka. Už dopředu jsme věděli, že tento koncert budeme muset odehrát jen ve čtyřech, neb původní termín byl přesunut a David měl povinnosti v jiném orchestru. Před samotným odjezdem jsme dali raději menší zvukovou zkoušku, abychom osvěžili paměť kdo, co a jak se některé skladby pro čtyřčlene obsazení, respektive s jednou kytarou, hrají. Směr Kralupy jsme nabrali ve dvou vlnách. První  byl Kuba, coby zvukař celého večera doprovázený osobní ochrankou v podobě Mária a druhá tvořená zbytkem kapely a aparátem. Při notoricky známé cestě do města kaučuku, před kterou proběhla šťavnatá večeře u jedné nejmenované čerpací stanice a kterou interně nazýváme cestou celebrit, Václav tentokráte omezil výčet památek a slavných míst jen na dům L.Bíle, protože jak sám tvrdí a my z minulosti víme, určování právě tohoto místa nemá ještě moc v krvi. Také se i slušně typovalo kolikrát nás bude stavět hlídka uniformovaných mužů, ale světe div se, ani jednou se tak nestalo a to jak cestou tam, tak i cestou nazpět. V ponorce jsme se ocitli okolo 21h, pomalu postavili aparát a udělali zvuk. Následně se na nás pověsil alkoholem unavený návštěvník klubu, který dodnes trvá na tom, že musíme začít hrát hned a ne až za deset minut. Jinak koncert ve čtyřech byl celkem vydařenou záležitostí - díky všem za podporu a přízeň. Ke konci našeho setu se v publiku semlela menší potyčka, ve které účinkoval i alkoholem unavený človíček, který byl následně označen za ostudu všech punkerů a poté i vyveden z prostor klubu. Po hraní jsme se ještě přesvědčili, jak se točí opravdový punkáčové, pomohli Kubovi sbalit aparát a vyrazili k domovu.

Poslední únorovou sobotu jsme s kapelou navštívili městečko zvané Dobříš, které se nachází asi 65km od Prahy a nebo 15km od Příbrami - to si přeberte jak chcete. Já osobně mám k Dobříši téměř rodinný vztah, páč na chatu, která je jen nepatrný kousek od centra města, jsem jezdíval už jako malý klučina. I proto sem se na tuhle akci těšil, jako kojenec na mléčnou žlázu. Na místo určení, přesněji do hospody s názvem Rocková Díra, jsme dorazili kolem 19:00. Po téměř rutinním vynošení aparátu s auta na podium, já osobně tuto část přípravy na koncert obzvláště miluji, se kapela jala seřadit a doladit rozmístění hudebních nástrojů. Pak už jen naladění, zvučení a mohlo se pomalu začít brnkat. Ale protože měli vystoupit jen dvě kapely a času bylo stále ještě mnoho, mohli někteří členové kapely Vnitřní Faktor dolaďovat formu na baru :). Padlo pár rumů, několik vodek, k tomu i hektolitry zlatavého moku a mohlo se začít. Nutno podotknou ze doping v podobě již zmiňovaných lihovin kapelu kladně podpořil a vše se odehrávalo, tak jak mělo. Koncert, alespoň můj dojem z něho, se vydařil a myslím, že i návštěvníci Rockové Díry se nenudili. Skvělou atmosféru, která vládla celý večer ještě podpořila banda The Fialky. Kolem jedné hodiny jsme se postupně dohledali a mohli opět naložit aparát, který čekal na vyložení na Kladně a pomalu nabrat kurz k domovu. Na Kladno se dorazilo za hodinku a kousek a ty nejotrlejší z nás se ještě dali na pouť po hospodách na Kladně.

Při našem posledním hraní ve Mlejně se na hlavu naší kapely snesla kritika ohledně nepunkového obutí. Tentokráte jsme nenechali nic náhodě a vzali si alespoň punkové ponožky. Do Stodůlek se díky excelentní (mojí) navigaci dorazilo bez problémů a po zjištění, že jsme v klubu skoro jediný lide jsme zasedli a začali rekapitulovat pracovní část týdne. Dorazil zvukař, Punk flodi, David, Volanti, natahal se aparát, nazvučilo se, zašlo se pro pivo a mohlo se začít. Stejně jako minule lidí během hraní přibývalo, jen kritiky ohledně bot jsme byli tentokráte ušetřeni. Koncert se vydařil a my si hraní pěkně užili. Po hraní jsme se tak různě pomotávali po klubu, setrvávali v družných rozhovorech, poslouchali spoluúčinkující kapely a v závěru všichni zakotvili u společného stolu, kde se rozebralo vše co mohlo. David se chopil zásobování, a také dobrovolnické činnosti naučit některé z návštěvníků zpívat tercii, ale marně. S třiadvacátou hodinou dohrál Volant, sbalil se aparát, následovalo rozloučení a odjezd na Kladno, kde měli někteří ještě nějaké ty povinnosti do brzkých ranních hodin.

Opět jedna recenze na naše nové CD. Tentokráte na  rockovém portálu Rockmag. Odkaz k nahlédnutí a k přečtení ZDE.

Jen připomínáme, že od zítřka tzn. od středy 21.2.07 je možnost slyšet v pořadu Fajn Rock Music rozhovor se zástupci naší kapely. Časy, dny a rádia:

Poslední várka fotek z posledních koncertů roku 2006. Konkrétně: Deep Zone (24.11.06), Skrýchov (15.12.06), Sklípek (16.12.06) a Dřevák (23.12.06).

Na letošní první koncert jsme se hodně moc těšili. Důvodů bylo několik, ale ten hlavní byl, že si po dlouhý době opět zahrajeme, neb nám to práce, rekreace a počasí v lednu vůbec neumožňovalo. Po zprávě, že Nemístné návrhy hrát nebudou, padla úloha první kapely na nás, ale jen do chvíle, než jsme dorazili do Deep zone, kde jsme zjistili, že kvůli nemoci Šotyho bude hrát jako první kapela Zeměžluč. Dlouho jsem je neviděl a byl jsem tedy zvědav, jak jim to v nové sestavě hraje. A hrálo jim to parádně a lidé to dali také patřičně znát. Asi po sedmi přídavkách Zeměžluče nastal čas hraní našeho. David se vytasil s nový aparátem, což dávalo záruku skvělého zvuku obou kytar, ale problém nastal někde jinde, a to u basy. Po zjištění, že závada není ani v aparátu ani v kabelech, ale přímo v kytaře následovalo oslovení obou spoluúčinkujících kapel o zapůjčení basové kytary. A jelikož Zeměžluč byla na odjezdu a Aqva o zapůjčení nechtěla ani slyšet, vydal se Kuba, David a Vojta pro basu náhradní (štěstí, že jsme hráli na Kladně jinak jsme měli asi po koncertě). Asi v desetiminutové pauze se Venca pokoušel rozjet první punkové karaoke. Nápad sice dobrý, ale výsledek nebyl dobrý. Zájemců bylo málo - konkrétně nikdo, a tak se čekalo a čekalo. Naštěstí se brzo objevil Kuba s Davidovou orchestrovou basou a mohlo se začít. Koncert to byl parádní a my jsme si ho všichni náramně užili a lidi snad taky. Po nás jako poslední Aqva Silentia, ale to už jsme s Vojtou sbalili aparát a odvezli část na Doksy. Ostatní se začali bavit po svém, kdo tam byl jistě viděl jak :-).  Na závěr opět díky všem za super atmosféru při hraní - škoda, že nemůžeme nikomu (kromě Davida) poděkovat za zapůjčení basy.

V lednovém vydání časopisu ROCK&POP byla k nalezení další recenze na naše CD Čtyři z punku a pes. Petr z PHR promotion si dal tu práci s skenováním a vy si jí můžete přečíst ZDE.

Stejně jako každý rok silničáře zaskočí napadnutý sníh (kdo by ho také v lednu čekal), tak nás zaskočil telefonát od tvůrců multimediální hudební projektu “Fajn Rock Music“ s nabídkou účinkovat ve stejnojmenném rádiovém týdeníku. Po delším váhání jsme nabídku přijali a tak od středy 21.2.07 bude k slyšení po různých rádiích rozhovor s naší kapelou. Více informací ZDE.

S napadnutým sněhem nás napadlo vytvořit náš profil na mayspace.com. Výsledek našeho nápadu je ZDE (profil se bude průběžně měnit - dle objevů co všechno je možné).

Chtěli jsme udělat nějaké krátké ohlédnutí za uplynulým rokem, ale nějak nám to nevyšlo :). Případný zájemci si prolistují aktualitami na zpět a  vše podstatné z minulého roku rychle naleznou. Jedinou dnešní novinkou (na těchto stránkách) je několik fotek z roku 2006 v sekci foto. A taky nesmíme zapomenout poděkovat za vánoční a novoroční přání směřované od vás k nám - moc děkujeme.

Děkujeme všem našim fanouškům za přízeň v končícím roce 2006 a přejeme veselého Silvestra a úspěšný nový rok 2007 a to pro všechny!!!

V česko-slovenským freezinu Move Your Ass byla otištěna recenze na naše poslední CD a kdo jí ještě nečetl má možnost zde.