|
Na první koncert mimo naší
vlast a to v Německu, sice ve východním, ale nemůžeme chtít hned všechno
najednou, jsme se docela těšili, ale zároveň v nás byla nejistota,
z toho co nás vlastně čeká. V páteční podvečer jsme naložili aparát a
vyrazili směr Ústí, kde jsme měli v 19:00 sraz s Houbou. Přijeli jsme
pravda o chvilku později, protože doplnění zásob piva zabralo trochu
více času, neboť Kuba platil kartou, která ještě k tomu nebyla jeho
atd., atd.. Po pozdravení se s posádkou Houby a výměně prázdných flašek
za plné se vyrazilo do ciziny. V Děčíně, konkrétně v jeho přístavu Vojtu
zaujala jedna velmi neobvyklá věc - byl to jeřáb, německy der
Kran. Po přejezdu hranic, kdy se
stav silnic viditelně zlepšil jsme měli co dělat, aby nám navigační auto
Houby neujelo. Musíme uznat, že nápad, myslím, že to byl můj, jet do
Drážďan s Houbou, která již v Chemie Fabrik několikrát hrála, byl
opravdu geniální a vyplatil se, protože jet sami, místo koncertu hledáme
ještě dnes. V klubu samotném, připomínajícím Modrou Vopici v Praze,
mnoho lidí zatím nebylo a tak jsme nanosili aparát, zahráli stolní
fotbálek a začali využívat místní pohostinnosti, protože snad neexistuje
pro Wencu a Kubu lepší zpráva, než že je pivo zdarma. Lidí přibývalo a
Wenca se pustil do konverzace s místními domorodci a my čekali v záloze,
až se přeřekne, někoho urazí a vznikne konflikt, ale naštěstí se tak
nastalo a mezinárodní ostuda se nekonala. Kolem 23:00 začala hrát první
kapela. Byla to skoro místní banda, ale název po mě nechtějte.
Druzí Sex Deviants, pak
Houba a poslední asi kolem půl třetí ráno my. Koncert se docela povedl,
jen škoda, že na pódiu byla trochu zima a lidí v sále díky pozdní hodině
taky ubylo, ale našel se dokonce i odvážlivec, který projevil zájem o
naše cd, což nás potěšilo. Cesta nazpět se nesla ve smutném duchu - viz.
info před Dřevákem.
|