|
Po vydařeném koncertu
v Mnichovicích jsme si druhý den jeli zpravit chuť a náladu do Stříbrné
Skalice. Do povodí Sázavy, přesněji napsáno do hospody Na Mariánce, o
které zpívá kapela Wohnout, jsme se dostali po pohodové cestě něco málo
před půl devátou. Lidí všude dosti a tak jsme zabrali volný stůl a začali
zkoumat místní prostředí. Při zkoumání jsme narazili i na známou tvář a to
na Michala z kapely Jonestown, který jako 90% lidí okolo byl ve zdejších
končinách na chatě. Začala hrát první kapela, která neměla zpěv a tak své
vystoupení pojala instrumentálně. Jako druhá zahrála pořádající kapela
Půlnoční Svoz Popela. Při její produkci se stala jediná konfliktní situace
celého večera, kdy jeden z mnoha přítomných chatařů, který místo na
koncert se přišel napít, zval Kubu na panáka tím způsobem, že ho chytl za
límec a táhl ho k baru. Včasným zásahem naší rychlé roty se situace
uklidnila a běh večera pokračoval nerušeným tempem. Poté kapela RV 4 a pak
my. Zahráli jsme naší klasiku, málem došlo i na striptýz jedné
z přihlížejících dívek, takže koncert jak má být. Po nás na pódium ještě
napochodovala kapelka Vodopumpamasomlejn, my naložili aparát, dopili a
dokouřili a vyrazili domů. Asi po čtyřech kilometrech a nějakých těch
metrech Kuba zjistil, že nemá k nalezení mobilní telefon, který si
přednedávnem nově zakoupil. Marné bylo prozvánění a hledání. Po promítnutí
celého večera, kde, kdy, co a jak, Kuba vypátral, že ho naposledy spatřil
na střeše našeho auta, když si chystal menší než malé množství …… (zelení
už vědí). Tedy vrátili jsme se zpět a začalo prohledávání škarp a zákoutí
podél silnice. Dobrým znamením bylo, že se mobil na volání hlásí a zvoní.
Pomalu, když už jsme hledání skoro vzdávali se v telefonu ozval ženský
hlas, který byl ochotný mobil zpět majiteli navrátit. Na místě ztráty a
nálezu nás přivítal páreček se slovy: „ Můžete nám vysvětlit co dělá ve
tři hodiny ráno zvonící telefon v rokli? “ Na jejich otázku nebylo těžké
odpovědět, ale bohužel jsem se zapomněli zeptat - co dělali ve tři hodiny
ráno v rokli oni. Tak to byla příhoda, jak Kuba ztratil telefon. Ještě
jednou párečku děkujeme za nalezení a vrácení telefonu. Pak už cesta
probíhala celkem v klidu. Poslední věc, která stojí za psanou zmínku byl
moment, kdy jsme netrefili odbočku na dálnici na Prahu a jeli přes známou
vísku Jevany, kde se krom jiného nachází i Gottland na který se Kuba
s Vencou těšili. Ale při jeho míjení i přes několik výzev ani jeden ze
zmiňované dvojice nereagoval neb si mezi sebou dosti svéhlavě
vysvětlovali, kde a jaký jsou akordy - já jen doufám, že už v tom mají
jasno a že se shodli. Pak už jen následovala krátká debata, kde se nachází
Blaník a to by bylo z této akce asi všechno. Jo, kdyby náhodou někdo
Blaník hledal, tak jak se učí v Ústí u Tábora to není. |