|
18.srpna 2006 kapela navštívila město
Vimperk. O koncertu se vědělo dlouho dopředu. Už jen cesta byla sama osobě
dost zajímavá. Na silnici Strakonice - Vimperk v 5 kilometrovém úseku bylo
5 mobilních semaforů a tříkilometrová šňůra aut, která nevěstila nic
dobrého. Po třech a půl hodinách úporné cesty jsme se dostali na místo
určení. Koncert se měl odehrávat v malém, útulném divadelním klubu. Při
stěhování aparátu potřebného k naší produkci, přišel k autu človíček,
podle dotazů směrem ke kapele jsem usoudil, že se bude jednat o pořadatele
této akce. Trošinku nás zarazilo, když hned na úvod řekl: „Pokud přijde 10
lidí tak to bude úspěch obřích rozměrů“, ale ať si z toho nic neděláme, že
tady je to takový kolorit. Maličko zaskočeni, ale neodrazeni jsme dotáhli
aparaturu na pódium. V půl deváté se udělal zvuk a v devět se začalo
naostro. Odehráli jsme svůj 40 minutový set, nutno podotknou, že lidí
přišlo 15, slovy „patnáct“, pro pořadatele to byl očividně úspěch, ale pro
nás ne. Lidi, kteří dorazili ani tak nezajímala hudba, jako spíš kde byl
ten druhý na prázdninách, nebo kam ještě pojede. Jak už sem napsal,
odehráli jsme svůj set a aniž by si lidé všimli, že balíme a chystáme se
k odchodu. Přiběhl za námi na pódium již zmiňovaný pořadatel, který začal
křičet, že ještě nemůžeme skončit, protože podle jeho názoru se hrálo
málo. Poté neúspěšně vyhrožoval, že jestli nepřidáme, tak se to odrazí na
penězích, které nám slíbil. Nad jeho slovy jsme se zasmáli a pokračovali
dále v balení. Jeho dalším argumentem bylo, že další kapela, která tam už
dávno měla být, je ještě někde kdesi…. Poté zjistil, že nemá bas. aparát a
jestli by nám nevadilo ho zapůjčit. Kuba tedy solidárně zapůjčil svůj
aparát, aby kapela mohla brnkat a hrát. Po skončení reprodukce druhé a
zároveň poslední kapely jsme se sbalili a pomalu vyrazili k domovu. Já
osobně sem se přistihl, že se trošinku těším na zpáteční cestě na mobilní
semafory,
neboť to byla jistota, že se bude
konečně něco dít. |