Trochu narychlo domluvený koncert v Kralupech měl být poslední zkouškou našeho repertoáru před nahráváním. Do města kaučuku jsme vyrazili až těsně před 22.hodinou neboť Kuba byl na návštěvně divadelního představení. V úvodu cesty nám Venca sdělil, že nás vytrestá a neřekne nám, kde vyrůstal a kde bydlí Lucka Bílá atd. Nebyla by to ani ta pravá cesta do Kralup, kdyby nás nestavěla policejní hlídka. Dokonce nás na jednom kilometru zastavila pro jistotu hned dvakrát - pokaždé v jiném složení a s vysvětlením, že se v Kralupech množí kriminální živly všeho druhu a jelikož jsme měli auto plné aparátu, tak jsme byli v silném podezření. Do Ponorky jsme dorazili ve chvíli, kdy hrálo Pcherské kvarteto S.n.a.D., my nanosili aparát a začali ho pomalounku, polehounku stavět. S.n.a.D dohráli a my zabrali podium s barokním sloupem uprostřed. Hnedle při zvukovce bylo jasné, že kopák a i zbytek bicí soupravy tři kusy 450x500 mm nastříhané karimatky neudrží či lépe napsáno nezabrání jejich nechtěnému pohybu do všech stran, ale neb jsme byli v dobrém rozmaru a tento jev se nevyskytl poprvé a ani naposled, nic se neřešilo a spustilo se. Koncert se nám celkem povedl, některé lidi náš výkon také zajímal, jen škoda neposlušného kopáku, který opravdu nepostál ani vteřinu a já místy uvažoval o koupi zázrčného přípravku z TV reklamy, abych měl taky tak pěkně teleskopickou nohu jako má její hlavní hrdina, hokejová legenda Jirka Holeček. Po hraní se z publika ozvalo několik žádostí o zahrání Poldovky, ale opravdu nebylo sil tento - jak psychicky, tak fyzický náročný song zahrát. Těsně před odjezdem zasedl Venca s Vojtou za volanty videohry, kde Venca použil opět svoji taktiku zkratek, takže dojel druhý (poslední), protože zkratka přes depo ani k jinému výsledku vést nemohla. Cestou zpět se žádná policejní kontrola už nekonala, Venca změkl a ukázal nám sídlo L. Bílé. Na Kladně jsme vyložili věci do staré dobré zkušebny a šli si po náročném policejním víkendu lehnout.

zpět