|
Na festival s názvem Jarní Valník No.1 jsme
se velice těšili, protože klub Abaton, kde se akce odehrávala, dává záruku
úplně skvělého zvuku, jak v sále, tak především na podiu, ale popořadě.
Večer rozdělený do několika etap pro většinu z nás začal ve 20:30, když
jsme ještě s Vojtou dorazili k rodině Bartáků, abychom shlédli
kvalifikační utkání Česko vs.
Německo. Tímto gratuluji
Vojtovi k jeho správnému typu na výsledek utkání, i když k mému 0:3
nechybělo také mnoho. Po přímém přenosu jsme jeli zkontrolovat Kubu do
Jazz klubu, naložit aparát do zkušebny a následně vyrazili směr hlavní
město. S půlnocí jsme zaparkovali před Abatonem, nanosili do prvního patra
aparát, pozdravili se se všemi známými a než jsme se stačili nadechnout
byl tu Mikymauz, který se stal terčem naší nezřízené zábavy. Ve 3:15 ráno
(už letního času) přišel čas našeho hraní. Naše očekávání v podobě super
zvuku se vyplnilo na 130%, a tak to bylo úplně super vystoupení. V klubu
zůstalo nad naše očekávání ještě docela dost lidí, takže jsme měli i pro
koho hrát. Po 45 minutách jsme úspěšně hraní dokončili, poté dopili piva,
rozloučili se a hodlali vyrazit k domovu. V tu chvíli se ovšem vyplnilo
ono okřídlené: „každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. My
v krátkém časovém úseku udělali hned tři a to se vymstilo - hlavně ten
poslední. Při odjezdu se zjistilo, že je nás v autě o jednoho, teda o
jednu více, a tak jsme místo v Dejvicích skončili na Černým Mostě, ale to
je zkušenost pro příště. Suma sumárum, příjezd domů se konal v šest hodin
ráno. Ale ani tato psychická ujma, způsobená nečekanou návštěvou a hlavně
cestou na Černý Most nemohla zkazit pocity z tak skvělé akce. Díky za
pozvání a doufáme, že zvuk podobný tomu v Abatonu budeme potkávat častěji. |