|
Úvodem reportu z výletu do
Klatov se ještě musím, alespoň několika slovy, vrátit k výletu na
Dobříš. A to tím, že předchozí report doplním o informaci, že výsledkem
sněhového kočkování Dády s Kubou nebyl jen utržený rukáv u Dádovi
péřovky, ale i (jak se po cca měsíci ukázalo) Kubovo zlomené žebro. Tak
toliko doplňující informace a hurá na Klatovy. Již ve středu byl Vojtou
vytvořen plán, s krycím názvem „KT“, aby úvodní sobotní logistika
proběhla v klidu a míru, bez ztrátách na životech a také co
nejefektivněji. Výsledek plánu „KT“ byl celkem uspokojující a my
vyráželi „jen“ se čtyřicetiminutovým zpožděním oproti původním
předpokladům. Při dotazu na nejlepší cestu se Vojtovi dostalo celkem
vyčerpávající odpovědi: „U Sázavanu vpravo a furt rovně na Klatovy“.
Dáda ze své vinotéky zvolil tentokráte, na rozjezd sušší bílé víno,
kterému jsme se brzy podívali na dno a tudíž musela následovat nutně
zastávka na benzínovém čerpadle, kde jsme nejenom doplnili zásoby rumu,
piva a jídla, ale i s uznáním okomentovali Volvo Cx90 Vildy Čoka. Další
cesta se obešla bez větších excesů. Probírala se různá - tradičně také
nepublikovatelná témata, až se nakonec skočilo u politiky. U tohoto
tématu jsme se docela slušně zhádali, ale na výsledku, že je to tam -
slušně napsáno: „Jedna velká SVINĚ vedle druhý“ (ne náhodou jsme zrovna
projížděli Přeštice), jsme se shodli napříč autem všichni. A než jsme se
stačili dohodnou, kdo je svině největší, byli jsme v Klatovech. Klub
Pohoda jsem našli díky mojí, ovšem jako tradičně, vynikající navigaci
rychle a bez problémů. Václav sice chvilku protestoval a zastával názor,
že se nacházíme jinde a úplně špatně (prostě se mu nechtělo nosit
aparát) a tak byl vyslán do útrob klubu na výzvědy, aby se o své pravdě
přesvědčil sám. Vrátil se s pokorou (od té doby mně musí říkat Velký
vezíre) a s informací, že máme jít ihned hrát. Sklepní klubík, který byl
jinak velmi hezký a útulný, měl jednu jedinou vadu na kráse a to
konkrétně, že pódium bylo situováno snad do nejmenšího a nejužšího místa
v celém sklepení. Po zapojení aparátu a několika pokusech udělat zvuk,
odpojil Dáda Kubu na baru a mohl začít náš „koncert“. Interně a jen mezi
námi si můžeme napsat, že už jsem odehráli daleko lepší, ale i horší
koncerty (myšleno výkonostně). Pořadatel a několik dalších lidiček, bylo však s naším výkonem
spokojeno, takže to asi zas taková úplná prohra nebyla. Po sbalení
aparátu jsme zabrali koutek u fotbálku, kde jsme nejprve probírali
nesmrtelnost brouka a pak se rozjela rumová exhibice. Před opuštěním
klubu samotného zvládl Bárt ve fotbálku rozsekat místního zástupce
Klatovské ligy 22:3 na góly a 3:0 na rumy. Venku se opět ukázala síla
rumového opojení. Cestou k autu nejprve kytarová sekce, vedená Václavem,
objevila na schodech kostela chcíplého holuba a zkoušela ho všemožnými
způsoby opět rozlítat. Což se chvilkami i celkem úspěšně dařilo - dokud
holub nedopadl zpátky na zem. Další zastávkou byla místní kašna,
kterou se Václav rozhodl bez váhání přebrodit. Stylově se na to vysvlékl
a když byl zhruba v polovině vodní překážky, začalo do kašny lítat skoro
vše, co Václav na břehu zanechal. Další záludnost už cestou k dodávce
nenastala, a tak se mohla uskutečnit výprava, kterou tentokrát vedl Dáda,
k hladovému okénku. Na tomto místě musím ocenit Dádovu znalost místních
poměrů a vyslovit mu pochvalu za nasycení celé kapely. Při půlnoční
bagetové svačince se už nic tak zásadního nestalo, a tak jsme se pomalu
ale jistě s městem Klatovy rozloučili. Cestou zpět byl v autě
„relativní“ až překvapující klid, tedy až do chvíle než si Kuba na
mobilu pustil nějaký šílený etnický techno a usnul. Pod vlivem
příšerných zvuků se následně 2x drobně zakufrovalo a byl dvouhlasně
schválen návrh zákazu DJ Kuba v autě. S druhou hodinou ranní proběhlo
již tradiční taxikaření Kladnem a vracení se ke spořádanému rodinnému
životu.
Fotky z Klatov
>TUTO<. |