Voják
Když si byl malej,
tak si chtěl žít věčně.
A teďka v zákopu,
za každou v minutu
jsi vděčnej.
S kruhama pod očima,
čekáš co asi přijde.
Je to hnusná chvíme,
Když ti nikdo nepomůže.
 
Teď si sám- já ti říkal, že jsi sám.
Teď si sám.
Pořád sám- jenom sám.
 
Když je úplně nejhůř.
Z kapsy vytáhneš,
zmačkaný cigáro.
Potom jenom zakřičíš:
zasraná armádo.
 
Teď si sám- narodil ses umřeš sám.
Teď si sám.
Pořád sám- jenom sám.
 
Když ti rupne v bedně,
začneš střílet do davu.
Těžký kulomety,
jsou však v lepším stavu.
Po čase si na tebe
vzpomene pár zmrdů.
Daj tě do hrobečku,
kde leží 6 stejnech blbů.
Udělaj z tebe hrdinu,
toho s tím neznámým jménem.
Co nikdy neměl rodinu
a narodil se s kvérem.
 
Teď si sám- jenom v té hrobce nejsi sám.
[zavřít]     [tisk]